Ahoj ahoj. Tak skončilo další ze zastávek EPT tentokrát v Praze, takže doufám, že jste si jej všichni užili a třeba se podívali na nějaký side event či zagrindili tamější cash games.
V minulém článku jsem slíbil, že doplním svý zážitky z víkendu. Rovněž děkuji Ouskovi, který mi dal pár podkladů pro další článek, abych jej trochu zpestřil.

Takže se to budu snažit prokládat vším možným.
Pátek 11. prosince
Jak jinak než vyrazit do Aspers na lukrativní turnaj za 10+3 liber s garancí 1000 liber. Tentokrát jsme vyrazili s kolegou a chtěli si udělat příjemný večer u pokeru. Přijeli jsme do Newcastlu, došli do Aspers, regnuli se, turnaj začal, přisedli pánové a paní a já jsem se konečně řádně odpanil, to když jsem vypadl v první handě, do které jsem se vložil.
Blindy byly 25/50, já s pohodlným 10000 za čarou a pán na druhé pozici bere do ruky dva chipy v domnění, že je modrá je zelená, a je z toho raise na 200, tak se ptá dealera, jestli to může změnit - nemůže.

Po dalších asi třech "limpech" koukám z BB na

a říkám si, že bych jim to mohl trochu opepřit na 1300. Jak se pánovi nechtělo platit 200 místo 50, mých 1300 doplatil poměrně okamžitě, stejně jako další dva soupeři a na flop (5200) jdeme ve čtyřech, tak se jen usměju a chci hrát s boardem. Flop mě poměrně trefil -

tedy C-Betuju 1800 a dostávám call od pána škarohlíka a od pána na buttonu. Turn (7800) přináší

, které se mi zrovna moc nelíbí, ale i tak bych spíš čekal, že by mohl někdo improvnout své A-x na trips, a tak sázím dalších 3500 a po callu od pána z buttonu jsem all-in na riverové

za posledních 3600. Jak už je to tady zvykem, call dostanu až po cca 20 vteřinách, co pán úspěšně přepočítá 3600 ve svých žetonech a pak všem vytře zrak se svým

.
Tak zatímco si jdu pro svoje snad první re-entry, objednám si zároveň čaj, abych se trochu uklidnil ze setupu.

No nic, stává se. Na dalším stole už byla větší sranda. Z obou stran seděli mladí kluci, kteří zřejmě vklouzli do světa pokeru a po kombinacích, které hráli jejich soupeři na stole se jim trošku bortili jejich idee a vrhali hořké pohledy. Jak jsem se v nich viděl.

Na druhou stranu já jsem se u stolu dobře bavil, například když přišel pán, který chodil all-in pre-flop s any-two cards na blindech 75/150, až to klučina s J8o na shortu nevydržel a porazil pánovo 63o. A hned v další handě pán odkráčel, když 92s nepodrželo do A8o staříka, který okusil štěstí v all-inu. Jak mi bylo líto přijít o takového hráče. Kamarádský all-iny jsou tu taky. Třeba když po 7 limpech BB shovne své A6o a nakonec dostane call jen od SB s T8o.
Tady už se mi dařilo o poznání lépe, ale nakonec v celém turnaji z toho bylo jen 17. místo z 86. Docela škoda, ale opět jsem byl příliš dlouho na hranici 15-30BB a nedostal jsem moc prostoru pro hru. Nevadí. Turnaj byl fajn, tentokrát jsem si ho užil, a protože byly asi 2 hodiny v noci z pátka na sobotu, chtěli jsme s kolegou zajít do nějakého místního klubu. Tady musím říct, že přichází krach celého businessu noční zábavy, neboť 95% klubů tu zavře v 03:00, zatímco všichni jsou v nejlepší náladě na pokračování.

Nevím proč, nikdo mi to ani nevysvětlil, ale zkrátka po třetí hodině ranní jediné podniky jsou casino. Nevím, co bych v Praze po pondělních nocích strávených na kvalifikacích v Kajotu dělal, kdyby neexistovala Dlouhá ulice s kluby jako James Dean.

Prošli jsme si s kolegou Newcastle, poptali se místních usedlíků do kterých klubů zajít příště a nakonec se vrátili na chvíli do Aspers a prvním metrem domů. Je to moc hezké město, a dokonce jsme se tam už podívali do okolí stadionu St. James Park a do oficiálního fan-shopu. Ačkoli se nám s kolegou velmi líbil party-kýbl s logem Newcastlu, docela mě zklamalo, že nikde neměly žádné dresy s jmenovkami Santiaga Muňéze a Gavina Harrisa, zřejmě největších hvězd po Alanu Shearerovi.
Sobota 12. prosince
Hned jak jsem vstal a posnídal, vyrážím do Gentingu na kvalifikaci za 10+10+2 do Gentingu, která mě má poslat na velký Vánoční turnaj za 100 liber s garancí 7000 liber, a protože onoho dne mám day off, byla to naprostá nutnost. V turnaji bylo garantováno pět vstupenek a celkový počet entries byl 13. To jsem si říkal, že je to zkrátka povinnost vyhrát. Měl jsem to tak trochu jak na houpačce, ale stále jsem si držel startchip kolem 12000 a po přesazení se dostal na cca 19000.
Zde mám první handu se kterou jsem si nevěděl rady. Při blindech 300/600 a stacku 19300 jsem na BB s

. Hráč na CO raisne na 1600 a kvalitní agresivní hráč z SB dorovná. Vím o něm, že si takhle dorovná před flopem i dobré handy jako AKo, takže přeci jen chci hrát s flopem a dorovnám rovněž. Na flop (4800) jdeme ve třech -

, prochecknutý blindy a původní raiser miss-betne 600 (1600), načež hráč na SB raisuje na 3600. V tuto chvíli hádám, že hráč na SB bude takhle raisovat jakoukoli Q či A doprovázeno vysokou clubovou kartou, jako AJ, AT, KQ. Nechci to teď poslat a dostat call od SB a točit proti páru a FD a rozhoduji se pro call se shovem na any turně bez clubu a bez Q. Hráč na buttonu nakonec dorovnává rovněž a jdeme na turn (15600)

. Ten se mi moc nelíbí, protože kompletuje draw na KT a dává lepší dva páry AJ, a já tak porážím z improve hand jen QJ. Nicméně SB checkuje a já posílám svých 14100 a nakonec dostávám call pouze od pána z buttonu držící

a river mě brickne. Tak nevím, jestli jsem to měl squeeze-shovenout pre-flop nebo jak se zachovat v tomto spotu. Nicméně tady mě prohra bolela.
Neděle 13. prosince
Poslední pokus v tomto týdnu byl velký turnaj v Aspers za 25+5 liber s garancí 2500! Startchip byl 15000, což bylo víc než dost pro dostatek prostoru pro hru. A opět při blindech 25/50 se dostávám do oné druhé handy, ve které jsem byl taky dost na vážkách.
Pán na UTG raisuje na 150, následuje jeden call, já na buttonu 3-betuju

na 825 a na flop (1875) jdu jen s pánem na UTG. Textura flop ve složení

se mi na první pohled moc nelíbí, ještě když pán svižně z první sází 1400. Dorovnávám a na turnové (5075)

čelím další sázce 2600. Zde se už dostávám do obtížné situace, protože při dorovnání bude v potu přes deset tisíc a soupeř může sázet i na riveru. Nakonec však dorovnávám a na blank riveru

(10275) už taky čelím all-inu od soupeře, který už nedoplácím. Pokud se chci nad handou zamyslet z pohledu soupeře, tak mohl očekávat, že když 3-betuju před flopem, (což tu kromě mě nikdo nedělá skoro ani s AK) tak broadway board mě musel nějak zasáhnout a svými sázky mě mohl přinutit zaplatit mu všechny streety s jeho handami jako KQ, QJ, KJ, AT, protože může čekat, že občas tvrdohlavě vyplatím všechny sázky s handama typu AK či AA, které bych složil na check-raise, ale dorovnal na bet z první... Popravdě nevím, jak často zde budu stát proti handám jako A5s v diamondech a jiných nedojetých flushí, protože soupeř byl pro mě naprosto random.
Ačkoli byl startstack 15000, během hodiny jsem se ocitl na stacku čítající 3000. Ani teď jsem neházel flintu do žita, a na rozdíl od soupeřů, co to tam hodí na slepo, jsem dvěma přesnými all-iny udělal dva doubly a na break odcházel téměř se startchipem. Nakonec však se stejně žádný zázrak nekonal a z turnaje se loučil asi na 21. místě z 68. Zajímavá situace se odehrála, když klučina, co byl na bigstacku, z CO raisnul, chipleader stolu, co měl jen o pár desítek tisíc víc dorovnal, a když jeden z blindů oznámil all-in, klučina kontroval re-shovem a pán na buttonu, ačkoli byla bublina ještě daleko a všichni u stolu věděli, že klučina takhle re-shovoval i QJo, hrdě zahodil face-up QQ a nešetřil se chválou, když klučina vytočil AQ při A na boardě. Za mě naprosto nemyslitelný zához.
Tak se mi nakonec nepodařilo v žádném z oněch turnajů cash-outovat. Někdo by se mě mohl zeptat, zda už bych toho nechtěl nechat. Bohužel někomu takovému bych řekl - "nechtěl a nenechám!"

Výsledky se nedostaví za týden, za měsíc... Přeci jen ten poker tu nehraju každý den, takže až tu budu rok, tak se můžu ohlédnout a říct, zda mi to přineslo profit nebo jsem na tom ztratil. Už teď se nemůžu dočkat dalších turnajů a soubojů s novými soupeři.
No a abych nemluvil jen o tom pokeru, tak taky něco k tomu každodennímu životu. Ani si to tady moc neuvědomuju, ale za tři dny je už Štědrý den, pro nás tady normální pracovní den, ale požádal jsem o den volna, takže si zřejmě dojdu někam na oběd a zkusím toho jejich krocana. Tady jsou z Vánoc všichni uneseni od začátku prosince, takže všichni tu nosí svetříky se sněhulákama, sobem Rudou a dalšími zdejšími symboly. Snad si zajdu alespoň někam na mši, protože jinak ty Vánoce letos nijak zvlášť slavit nebudu.
Docela rád už bych zašel i na ty Star Wars, protože tady to byla velká událost, když byla premiéra. Bohužel mám teď 8 dní v kuse od 22 do 06, takže mi většina věcí uniká. Noční život tu ale jede. Spousta lidí tráví večery v divadle Empire a potom se přesunou do zábavní části Sunderlandu na pintu Fosters nebo Guinesse či na něco většího.
Hezký večer jsem si také užil na Staff party, kde jsem měl možnost blíže poznat většinu svých kolegů v práci a zároveň poznat tu zábavní stránku města. Naše štac probíhala z klubu do klubu, protože jeden zavřel v 11, druhý v 1, třetí ve 2, a takhle jsme se podívali do většiny zdejších lokálů, do kterých vstupné bylo příspěvkem na dobročinné účely. Musím teda říct, že DJové se tu teda zrovna nerodí. Hudba 80. let na kterou se dá možná pít do rytmu, ale rozhodně ne tancovat... Ale je to tím, že Angličani jsou tak trochu blázni, když dokáží tancovat jak diví na All I want from Christmas is you....

Nestačí, že to slyším třikrát denně v kasínu. Spolu s Last Christmas asi songy, co už dalších 11 měsíců nebudu chtít slyšet.

Další věc nad kterou jsem skoro plakal bylo, když vejdu v klubu na toaletu a ve dveřích mě pozdraví černoch se slovy, jak se mám a při umývání rukou mi zmáčkne mýdlo do dlaní a odmotá roli papírového ručníku, protože tohle je jeho celonoční práce v klubu. Tak jsem mu taky tou jednou librou poděkoval. Zvláštní jakou práci tu ti lidi můžou dostat.
Docela potěr byl pro mě, když jsem zašel do centra na poštu s lístkem o žádost k vyzvednutí nedoručeného balíčku z ČR a chudák pán ho tam nemohl najít až nakonec při přečtení z lístku si uvědomil, že můj balíček je na úplně jiné poště, tak 5km dál. Tak jsem doufal, že když si zažádám o znovu doručení ke mě domů a lehnu si do obýváku, tak mě pošťák svým zaklepáním na dveře v 11 ráno probudí. Po noční šichtě mě neprobudilo nic a ve 2 odpoledne jsem tak našel v předsíni další lístek o neúspěšném doručení...

takže snad si ho do Vánoc někde vyzvednu.
No a co se týče jídla, tak velmi oblíbenou záležitostí jsou tu ty jejich English breakfasts. Takhle když jsem se v 8 ráno vracel z Tesca z PureGym, tak už jsem měl takovej hlad, že jsem myslel, že nedojdu domu, a protože jak je mým zvykem, tak dlouho jsem přemýšlel, co si koupím nejlevnějšího, až jsem si koupil to nejdražší, co tam měli.
Jinak mě, ale fascinuje ta zdejší otvírací doma. Tak třeba u mě doma v maloměstečku mi pekárna otevírala v pět ráno. Tady první krám otevře v 7 ráno, takže když se vracím v 6 z práce, tak nemám šanci kromě Mekáče...

Dokonce i zelinář otvíral dřív než jakýkoliv Greggs či jiná svačinová společnost a byl ochoten mi prodat něco z jeho vybalených surovin. No a po třetí hodině odpolední už třeba u řezníka nemám šanci vůbec na nic. Teď to mám zkrátka trochu složitější, když jdu spát v 9 ráno a vstanu v 7 večer a po menší online session či pár výukových videí šlapu po tmě do práce. To sluníčko dost chybí.
Do Vánoc to bude asi poslední článek, takže vám všem přeji příjemné prožití Vánočních svátků a šťastný nový rok.Jinak jsem rád, že se vám můj blog líbí a velice si vašich likeů vážím. Takže se všichni mějte a smějte.
