od Bandit Queen
pát 20. črc 2012 22:50:09
pát 20. črc 2012 22:50:09
Offtopic!
Pardubické Czech Open 2012
Jak jsem se dnes dozvěděla od Štěpáná, pardubické šachové Czech open je největší šachový trunaj v Evropě a jeden z největších turnajů na světě! Kdo by to byl řekl, že zrovna tato akce bude pořádná u nás v Pardubicích.
Je pravda, že přesto, že turnaj byl oficiálně zahájen až dnes, ruština je na každém kroku slyšet již pár dní. Nicméně to, co se v Pardubicích rozpoustalo dnešním dnem se děje jednou do roka! Jak říká Štěpán, šachisti jsou jako kobylky!! Nenajde zde v podstatě jedinou volnou kavárnu, kde by neseděli skupinky hráčů s notebooky, popř. šachovnicemi!
Dnes jsem se i já, coby divák, byla podívat na samotný průběh turnaje a samozřejmě mocně podporovat svého "koně". Musím uznat, že se velmi špatně fandí v prostředí, kde se MUSÍ šeptat!
Turnaj se koná v pardubickém hokejovém stánku, ČEZ Aréně. Hned při příchodu do stadionu vás uvítá obří, ale opravdu obří soupiska všech šachistů, cca. 5 tisíc hráčů. Chvíli mi to dalo, ale nakonec jsem toho našeho kluka našla. Samozřejmě, musela jsem jeho kolonku trochu poupravit! Škoda, že jsem neměla po ruce samolepku Poker Arény, hned by tam byla!
Prostor Arény je pro potřeby Czech open poupraven, tam kde jsou střídačky jsou stoly pro přihlížející a porotu, místo pro buly je zaplněn "tréninkovými stoly" a branku domácích vystřídaly "ostré stoly".
První věc mě zaráží již při mém příchodu na ex-ledovou plochu. Představte si, že jste v obrovském prostoru s ohromnou akustikou, kde je cca. 500 lidí, ale přesto ABSOLUTNÍ TICHO! Všichni šeptají. Paráda! Bohužel, jsem si v autě nechala brýle, tak najít Štěpána bude složitá challange, naštěstí jsem si pamatovala, že mi říkal, že budu kdesi u domácí branky.
Asi po 5ti minutách nacházím Štěpána, sedí proti takovému mladému jatýrku! Později, když jsem se ho ptala, jestli byl ten kluk dobrej, tak Štěpán říkal, že to sice byl salát, ale jeden z lepších salátů!
Musím uznat, že jsem Štěpiho chvíli pozorovala, a přišel mi, že je malinko "v problémech", nejvíce tomu nasvědčovala frekvence jeho "žvýku" a kývání si nohou! (což mi později vyvrátil, že teda néé"
) Sedla jsem si tak, aby mě Štěpánek pokud možno neviděl, abych ho třeba neznervózňovala, což mi později také bylo vyvráceno!
Vzhledem k tomu, že se na Štěpánově stole nic moc nedělo (nevím, co jsem na šachu čekala za "akci") začala jsem malinko pozorovat okolí.
Neskutečný mix lidí. Spoustu národností a stylů, ale jedno tam bylo společné, respekt. Hráči chodili mezi sebou, podávali si ruce, chvili se zastavili nějakým párem,který zrovna hrál svou partii a šli zase dál. Nikdo nekřičel, nesmál se nahlas a nikomu tam jedinkrát nezazvonil telefon. Nejvíce se mi líbil hlavní arbitr, který jako by se zasekl v 60. letech, tedy alespoň dle jeho oblečení, pán kolem 70ti let a s napohled zřejmým respektem mezi hráči. Ano, tento idilický dojem mi trochu zhatil rozčilující se pán ( překvapí vás, když vám řeknu, že to byl rus?), kterému se cosi nelíbilo na jeho hodinách! Nikdy jsem neviděla nikoho tak rozčíleného, mohutně gestikulujícího, ale přesto stále ŠEPTAJÍCÍHO!
velmi komické.
Podívám se zpět na Hoacinův stůl, jeho protivník právě po 13ti minutách porodil tah!
I na těch 5 metrů, které jsem od Štěpánka byla, jsem viděla, jak lehce povytáhl obočí. Založil ruce za hlavu, rozvalil se do křesla a přežvykoval - kdyby to byl poker tell, tak si myslím, že má monster!
Najednou kolem mě projde takový snědší pán, asi Ind, položí vedle mě tašku na NTB a odejde. Musím se přiznat, že mě v tu chvíli trochu chytla paranoia. Kam šel? Proč mi to nechal tady? Tvl, bomba! Kde je uníkový východ? No jo, ale já sedím vedle toho, to bych asi nerozchodila! To nebyl Ind,ale čerstvý rekrut Al Kaidy! Im fucked! - no žádné drama se nekoná, po několika minutách ztuplého zírání na kufřík si pro něj kořen přišel. Uff!
Zase po očku checku Hoacina, nic moc nejde poznat, šachy jako hru-pravidla chápu, ale to je tak vše, takžek posuzování vývoje situace jsem používala počet figurek na každé straně. Salát jich měl 7 , Štěpán 6, sakra! On snad prohrává! Ty vole, jestli on to prohraje! Tak nosím smůlu! Naštěstí moji poslední myšlenku utnul sám Štěpán, když soupeři podal ruku a oznámil mi, že teda vyhrál!
Štěpán : 1 win x 0 lost
Tolik mé "tenkrát poprvné s šachem", Štěpánek, jako vítěz si mohl zvolit na jaké jidlo půjde, pizza vyhrála!
Nevím jak vy, ale já si vždy šachysty představuji jako Milhauze ze Simponových a přesně tak někteří vypadají!
Ale jinak to vypadá jako velmi fajn komunita, skoro jako tak pokerová,...skoro!

Pardubické Czech Open 2012
Jak jsem se dnes dozvěděla od Štěpáná, pardubické šachové Czech open je největší šachový trunaj v Evropě a jeden z největších turnajů na světě! Kdo by to byl řekl, že zrovna tato akce bude pořádná u nás v Pardubicích.
Je pravda, že přesto, že turnaj byl oficiálně zahájen až dnes, ruština je na každém kroku slyšet již pár dní. Nicméně to, co se v Pardubicích rozpoustalo dnešním dnem se děje jednou do roka! Jak říká Štěpán, šachisti jsou jako kobylky!! Nenajde zde v podstatě jedinou volnou kavárnu, kde by neseděli skupinky hráčů s notebooky, popř. šachovnicemi!
Dnes jsem se i já, coby divák, byla podívat na samotný průběh turnaje a samozřejmě mocně podporovat svého "koně". Musím uznat, že se velmi špatně fandí v prostředí, kde se MUSÍ šeptat!

Prostor Arény je pro potřeby Czech open poupraven, tam kde jsou střídačky jsou stoly pro přihlížející a porotu, místo pro buly je zaplněn "tréninkovými stoly" a branku domácích vystřídaly "ostré stoly".
První věc mě zaráží již při mém příchodu na ex-ledovou plochu. Představte si, že jste v obrovském prostoru s ohromnou akustikou, kde je cca. 500 lidí, ale přesto ABSOLUTNÍ TICHO! Všichni šeptají. Paráda! Bohužel, jsem si v autě nechala brýle, tak najít Štěpána bude složitá challange, naštěstí jsem si pamatovala, že mi říkal, že budu kdesi u domácí branky.

Asi po 5ti minutách nacházím Štěpána, sedí proti takovému mladému jatýrku! Později, když jsem se ho ptala, jestli byl ten kluk dobrej, tak Štěpán říkal, že to sice byl salát, ale jeden z lepších salátů!

Musím uznat, že jsem Štěpiho chvíli pozorovala, a přišel mi, že je malinko "v problémech", nejvíce tomu nasvědčovala frekvence jeho "žvýku" a kývání si nohou! (což mi později vyvrátil, že teda néé"


Vzhledem k tomu, že se na Štěpánově stole nic moc nedělo (nevím, co jsem na šachu čekala za "akci") začala jsem malinko pozorovat okolí.
Neskutečný mix lidí. Spoustu národností a stylů, ale jedno tam bylo společné, respekt. Hráči chodili mezi sebou, podávali si ruce, chvili se zastavili nějakým párem,který zrovna hrál svou partii a šli zase dál. Nikdo nekřičel, nesmál se nahlas a nikomu tam jedinkrát nezazvonil telefon. Nejvíce se mi líbil hlavní arbitr, který jako by se zasekl v 60. letech, tedy alespoň dle jeho oblečení, pán kolem 70ti let a s napohled zřejmým respektem mezi hráči. Ano, tento idilický dojem mi trochu zhatil rozčilující se pán ( překvapí vás, když vám řeknu, že to byl rus?), kterému se cosi nelíbilo na jeho hodinách! Nikdy jsem neviděla nikoho tak rozčíleného, mohutně gestikulujícího, ale přesto stále ŠEPTAJÍCÍHO!

Podívám se zpět na Hoacinův stůl, jeho protivník právě po 13ti minutách porodil tah!

I na těch 5 metrů, které jsem od Štěpánka byla, jsem viděla, jak lehce povytáhl obočí. Založil ruce za hlavu, rozvalil se do křesla a přežvykoval - kdyby to byl poker tell, tak si myslím, že má monster!

Najednou kolem mě projde takový snědší pán, asi Ind, položí vedle mě tašku na NTB a odejde. Musím se přiznat, že mě v tu chvíli trochu chytla paranoia. Kam šel? Proč mi to nechal tady? Tvl, bomba! Kde je uníkový východ? No jo, ale já sedím vedle toho, to bych asi nerozchodila! To nebyl Ind,ale čerstvý rekrut Al Kaidy! Im fucked! - no žádné drama se nekoná, po několika minutách ztuplého zírání na kufřík si pro něj kořen přišel. Uff!
Zase po očku checku Hoacina, nic moc nejde poznat, šachy jako hru-pravidla chápu, ale to je tak vše, takžek posuzování vývoje situace jsem používala počet figurek na každé straně. Salát jich měl 7 , Štěpán 6, sakra! On snad prohrává! Ty vole, jestli on to prohraje! Tak nosím smůlu! Naštěstí moji poslední myšlenku utnul sám Štěpán, když soupeři podal ruku a oznámil mi, že teda vyhrál!
Štěpán : 1 win x 0 lost
Tolik mé "tenkrát poprvné s šachem", Štěpánek, jako vítěz si mohl zvolit na jaké jidlo půjde, pizza vyhrála!
Nevím jak vy, ale já si vždy šachysty představuji jako Milhauze ze Simponových a přesně tak někteří vypadají!

Ale jinak to vypadá jako velmi fajn komunita, skoro jako tak pokerová,...skoro!

Naposledy upravil(a) Bandit Queen dne ned 5. říj 2014 17:59:13, celkem upraveno 6 x.
Bejbi nebude sedět v koutě!